PLATFORMY:
NEVIDITELNÁ PRÁCE
Rychlé ubytování na dovolené? Taxi za lepší cenu? Pizza do 50 minut? Nebo třeba automatický překlad anglického článku? To vše je možné díky lidem pracujícím pro řadu digitálních platforem, jež propojují lidi nabízející služby s lidmi, kteří se je rozhodnou využít. Nonstop digitální připojení každého z nás (prostřednictvím počítačů, a zejména chytrých telefonů) pomáhá platformám růst. Jak si tuto ekonomiku platforem konkrétně představit?
Dlouho to fungovalo tak, že mi stránka nabídla tři projekty, na jejichž splnění jsem měl sedm dní. Vždy, když jsem jeden splnil, naskočil další, takže práce bylo nekonečně.
Nejprve jsem pracoval na DPP, ale firma si za „papírování“ strhávala až dvacet procent z výdělku. Tak jsem si zřídil živnost. Když ovšem zaplatím zdravotní a sociální pojištění a veškeré výdaje na auto, moc mi nezbude.
Paní měla na starost celkem tři byty, které každý den uklízela, předávala zákazníkům klíče a řešila celkovou údržbu. Byla to práce nonstop. Často se stávalo, že klient přiletěl do Prahy o půlnoci a ona na něj musela čekat s klíči.
Uber navíc po svých řidičích požaduje přihlášení k DPH, které na ně převádí z vlastního podílu ze zisku. Takže i když jsem průměrně vydělával přes 400 Kč na hodinu, výsledný zisk se blížil spíše 150 korunám.
Ekonomika platforem (nebo také zakázková ekonomika či gig economy) je zadávání jednorázových zakázek přes digitální platformy a aplikace. Lidé pak rozvážejí jídlo (Wolt), přepravují zákazníky (Uber), pronajímají byty (Airbnb) nebo pracují kdekoli na světě od svého počítače (tzv. digitální nomádi): Booking nabízí překládání textů, dceřiná platforma Amazonu Mechanical Turk vypisuje jednoduché zakázky na psaní popisků či rozpoznávání hudebních interpretů a Scale zase na rozpoznávání objektů ve videích.
Sám sobě svým pánem?
Lidé pracující v zakázkové ekonomice dostávají zaplaceno pouze za jednotlivé úkony. I proto bývá taková práce vnímána jako přivýdělek. Ovšem pro 7,3 % Čechů pracujících přes platformy je to jediný zdroj příjmu a je zřejmé, že standardní forma zaměstnaneckého poměru bude napříč Evropou na poklesu, ČR nevyjímaje. Ostatně v USA a EU-15 má se zakázkovou prací zkušenost 162 milionů obyvatel. Nikdy si však nemohou být jistí, že se jim podaří získat na některé z platforem tolik zakázek, aby se uživili, což způsobuje velkou psychickou zátěž. Online práce je často nabízena po celém světě. Výhodou je větší výběr zakázek, ale značnou nevýhodou boj o to, kdo nabídne svoji práci za nižší cenu, navíc v konkurenci s lidmi, kteří mají úplně jiné mzdové podmínky a náklady na živobytí. Výsledkem je trvalá nejistota, a vezmeme-li v úvahu, že práce není garantovaná a že se k ní kvůli flexibilitě často uchylují rodiče, je to v zásadě loterie se životem.
Zaměstnanec vs. zakázkový pracovník: 1:0
Práce pro platformy, jako jsou například Airbnb, Uber či Wolt, naráží na legislativní neukotvenost a nejasnost nového typu pracovních vztahů – pracující jsou formálně osoby samostatně výdělečně činné, avšak nemají stejné výhody jako lidé na volné noze. Fakticky se jedná o vztah nadřízený–podřízený, z čehož by měly plynout standardní zaměstnanecké výhody. Formálně však tito lidé nejsou zaměstnaní, a tudíž nejsou nikterak chráněni a práce není ani pokryta zdravotním pojištěním. Ovšem náklady na vybavení jsou na ně přeneseny – řidiči si sami pořizují auta, překladatelé počítač a poslíčci telefony nebo kola pro rozvoz. Příkazy a úkoly jim zadává aplikace a v případě jejich nesplnění je čeká naštvaný zákazník či pokuta. Stane-li se jim nehoda, majetkovou škodu jim nikdo nenahradí, nedostanou žádnou kompenzaci za pracovní úraz, a ještě ze dne na den přijdou o práci, neboť ji společnost negarantuje.
Například pronajímatelé Airbnb profitují z práce lidí, kteří se starají o jejich byty. Na rozdíl od hotelové pokojské je to práce řádově náročnější a prakticky neviditelná, domluvená přes agentury nebo načerno. Uklízeči a uklízečky, často migranti, vykonávají nesnadnou práci v bytech ve špatném stavu, a to bez jakékoli právní ochrany. Firmy tak vydělávají na práci lidí, aniž by za ně převzali alespoň základní odpovědnost.
Když člověk neví, co znamená kolega
Zakázkoví pracovníci nemají práva daná zaměstnaneckou smlouvou. Těžko se také mohou dovolat nadřízenému o svá práva – obvykle totiž dostávají příkazy generované automatickým systémem a s ostatními spolupracovníky nepřicházejí vůbec do kontaktu. Je pro ně obtížné sdružovat se a společně se zasazovat o lepší pracovní podmínky. Například algoritmy Uberu, které určují trasy, jsou záměrně nastaveny tak, že brání řidičům, aby se potkali na jednom místě při čekání na další objednávku. V některých zemích řidičům společné vyjednávání znemožňuje zákon a v praxi se lidé pracující pro platformy nemají kde potkat. Nejenže se tedy ocitají pod novým typem tlaku, ale současně nynější podoba zakázkové ekonomiky komplikuje veškeré dosavadní způsoby, jimiž mohli zaměstnanci čelit bezpráví.
Pro Booking jsem pracoval několik let. Chtěl jsem cestovat a jednoduché překlady se zdály jako ideální příležitost. Dlouho to fungovalo tak, že mi stránka nabídla tři projekty, na jejichž splnění jsem měl sedm dní. Vždy, když jsem jeden splnil, naskočil další, takže práce bylo nekonečně. Problém byl v tom, že když jsem zrovna pracovat nemohl nebo nechtěl, a nestihl jsem tedy projekty vyřídit, dostal jsem trestný bod. Kdyby se mi trestné body nasčítaly, tak by mi zrušili účet. V podstatě si nešlo vzít dovolenou, být nemocný ani se zkrátka odpojit od internetu.
Před rokem se ovšem situace změnila a zprvu jsme mysleli, že k lepšímu. Tlak odpadl a nové projekty byly přístupné všem. Nabídka se zveřejňovala vždy dvakrát denně. Problém je, že projektů začal být nedostatek a strojové překlady jsou čím dál kvalitnější. V posledku jsme tak všichni usedli v devět ráno k počítači a čekali, až se zveřejní zakázky. Potom jsme klikali jako o život F5, abychom něco ulovili. Během pandemie se objem práce zmenšil šestkrát a skoro žádná nezbyla, takže mě odpojili. (freelancer)
Dovedu si představit, že to může být dobrý přivýdělek pro studenty, ale jako hlavní zaměstnání je to šílené. Nejprve jsem pracoval na DPP, ale firma si za „papírování“ strhávala až dvacet procent z výdělku. Tak jsem si zřídil živnost. Když ovšem zaplatím zdravotní a sociální pojištění a veškeré výdaje na auto, moc mi nezbude. Nejsem žádný podnikatel. Jsme placeni od objednávky a to, že třeba čekám nestandardně dlouho, než restaurace připraví objednávku, mi nikdo nekompenzuje. Někdy zase jedu přes kus města, abych vyzvedl objednávku, kterou doručím jen pár set metrů dál od restaurace. Často se mi proto stává, že jich za den nevyřídím dostatek, aby se mi to vůbec vyplatilo. (řidič Woltu)
Některé migrantky si úklidem v Airbnb bytech pouze přivydělávají, ale narazila jsem také na případy, kdy šlo o práci minimálně na plný úvazek, samozřejmě načerno. Paní měla na starost celkem tři byty, které každý den uklízela, předávala zákazníkům klíče a řešila celkovou údržbu. Byla to práce nonstop. Často se stávalo, že klient přiletěl do Prahy o půlnoci a ona na něj musela čekat s klíči. Přestože jí práce umožňovala určitou flexibilitu, musela být neustále v pohotovosti. Zákazník měl její telefonní číslo a mohl se na ni kdykoli obrátit – třeba když se něco rozbilo. Jednou jí dokonce v noci volal opilý turista, že se nechtěně zamknul na záchodě. Podobné věci se jistě dějí také v hotelech – tam je ovšem řeší zaměstnanec recepce, který má zrovna směnu. V tomto případě to byla vždy ona, nepřetržitě. (akademička zkoumající postavení migrantek na českém trhu)
Zpočátku jsem jezdil po Praze kolem 50 hodin týdně a za měsíc jsem bez problému udělal obrat mezi 80 a 100 tisíci Kč. Jenže přibližně čtvrtina obratu padla na spotřebu auta, leasing a pojištění (povinné a havarijní pojištění pro taxislužby je více jak dvojnásobné oproti běžnému). Po započítání servisních nákladů jsem byl téměř na poloviční částce, a to jsem ještě neodečetl sociální a zdravotní pojištění a daně. Uber navíc po svých řidičích požaduje přihlášení k DPH, které na ně převádí z vlastního podílu ze zisku. Takže i když jsem průměrně vydělával přes 400 Kč na hodinu, výsledný zisk se blížil spíše 150 korunám. (bývalý řidič Uberu)
Jaké další proměny práce přicházejí?
Digitalizace: dvojí tvář
svobody
Automatizace:
Svět bez práce?
Jaká jsou možná řešení?
Další odkazy
Výstava na stromech
Navštiv výstavu nebo uspořádej vlastní
Lekce
Osvětlí problematiku práce (bez) budoucnosti a přinese nové otázky i odpovědi
Přečti si více
Nech se vtáhnout do děje práce (bez) budoucnosti