AUTOMATIZACE:

SVĚT BEZ PRÁCE

Napadlo tě někdy, že se tvou práci naučí robot? Nebo si myslíš, že to není možné? Automatizace se týká celé palety zaměstnání ve výrobě i službách. Robotičtí pracovníci mají spoustu výhod: nikdy se neunaví, nestane se jim pracovní úraz, a ani za něj tedy nebudou požadovat kompenzaci – to vše je dělá oproti lidské pracovní síle levnějšími. A pokud jde o souhru přesnosti, rychlosti a hrubé síly, roboti nemají konkurenci. Co to může znamenat pro stovky milionů pracujících lidí?

Píp, píp… “Prosím vás, mně se to zase nenačetlo, co s tím mám jako dělat?!“ volá netrpělivě další z řady naštvaných zákazníků v jednom z českých supermarketů, který přednedávnem omezil počet pokladen a místo nich zavedl samoobslužné.

Zjistit více

Vzhledem k tomu, že zaměstnání řidiče je skoro výhradně mužskou doménou, musely by se v případě nástupu autonomních aut evropské země vyrovnávat s nárazovou masivní mužskou nezaměstnaností, která má společensky daleko výbušnější potenciál než nezaměstnanost žen.

Zjistit více

Největším překvapením bylo, že automatizace k nám ještě nedorazila: většinu pracovníků ve skladu tvoří lidé z Ukrajiny a Filipín. Firma je nepotřebuje dohánět k výkonu absurdními opatřeními, protože už tak se jí tato pracovní síla vyplatí.

Zjistit více

Automatizace znamená, že lidskou činnost nahrazujeme či usnadňujeme samočinnými řídicími systémy, tedy stroji. Souvisí s ní i robotizace, tedy proces zavádění průmyslových a softwarových robotů a jeho technologické i společenské důsledky.

Stroj místo člověka. A co dál?

Automatizace nám umožňuje nahrazovat lidskou práci strojem, což je v případě monotónní práce prodavačky v supermarketu či řidiče kamionu zdánlivě pozitivní vývoj. Co to ale způsobuje v praxi? Prodavačky jsou již dnes nahrazovány samoobslužnými pokladnami, aniž by měly adekvátní náhradu zaměstnání. Buď ztratí pracovní místo, nebo jsou přeřazeny k náročnější práci asistentek samoobslužných pokladen a ve výsledku si jen pohorší. Současná situace může vyhovovat jedině provozovatelům obchodů, kteří ušetří za mzdy. Také autonomní vozidla jsou rizikem: není to už žádná utopie, ale technologie ve fázi testování firmami Uber, Google či Tesla. Podle předpovědí přijde s jejich nástupem o práci 300 tisíc Američanů ročně – řidiči kamionů, autobusů i taxíků. V ČR jsou řidiči v žebříčku povolání nejvíce ohrožených automatizací na sedmém místě.

Automatizace obecně nejvýrazněji ohrožuje ženy, starší osoby a lidi s nižším vzděláním. Pracovní místa budou mizet leckde: ve středním managementu, v nejrůznějších analytických činnostech, práci ztratí právníci, programátoři či účetní. Vzniknou ale i nová pracovní místa, dnes nepředstavitelná. Otázkou zůstává, zda se lidé vzhledem k rychlé změně budou schopni rekvalifikovat, což se bude stále více očekávat, stejně jako neustálé další vzdělávání.

Graf vychází ze studie Fondu dalšího vzdělávání MPSV, která ukazuje pravděpodobnost, s jakou bude lidská síla nahrazena počítačem či jiným strojem v jednotlivých skupinách zaměstnání od roku 2015 do roku 2025.

Zdroje: Česká správa sociálního zabezpečení a statistiky Eurostat

Na konci řetězce: kdo balí naše objednávky

Je něco snazšího a pohodlnějšího než nakupování přes internet? Možná proto tak lehce zapomínáme, že aby naše zboží rychle a spolehlivě dorazilo z jednoho konce světa na druhý, je zapotřebí obrovského logistického aparátu. Ten zahrnuje práci tisíců lidí, kteří zboží třídí v obřích skladech – „městech“ budovaných v příhodných místech dopravní infrastruktury. Mohlo by se zdát, že rutinní manuální práce ve skladech již podlehla automatizaci, ale lidské ruce přemisťující předměty jsou u nás stále levnější než stroj – zvlášť když jsou to ruce migrantů, jejichž levnou pracovní sílu si firmy pronajímají od agentur. Cena práce je mnohdy jediným měřítkem řady nadnárodních firem provozujících sklady. A když začnou lidé kvůli nízkým mzdám či špatným pracovním podmínkám stávkovat, firmy využívají rozdílů mezi státy. Jako třeba Amazon, který své první sklady v ČR a Polsku otevřel v reakci na německé stávky. Zvyšování mezd na jednom místě se záplatuje snížením na jiném – když jedni stávkují, druzí musejí pracovat přesčas.

Technologie: neviditelný všudypřítomný šéf

Od automatizace se očekává, že pracovníkům ve skladech nadnárodních firem ulehčí práci, ale ve skutečnosti je tomu naopak: čím větší míra automatizace, tím větší kontrola. Lidská práce má co nejvíce připomínat práci stroje. Amazon nebo Wallmart používají ve svých skladech nejnovější technologie ke zvýšení efektivity. Sluchátka či náramky, které nahrazují nezbytné pracovní znalosti a dovednosti, se provozovatelům využívajícím nekvalifikovanou sílu vyplatí. Nejenže je na Západě běžnou povinností nosit na těle scanner, který monitoruje počet odbavených položek na pásu, ale všude jsou kamery, zaměstnanci mají na sobě sledovací zařízení monitorující jejich pohyb a měřící i dobu strávenou na toaletě. Dohled, dříve vykonávaný nadřízenými pracovníky, de facto přebírají technologie. Ztrácí se lidský element, možnost domluvit se s nadřízeným a zaměstnanci jsou ve jménu efektivity využíváni, co to jde. Technologie tedy ve skladech neslouží k tomu, aby ulevily od náročné fyzické práce, ale aby sledovaly.

Píp, píp… “Prosím vás, mně se to zase nenačetlo, co s tím mám jako dělat?!“ volá netrpělivě další z řady naštvaných zákazníků v jednom z českých supermarketů, který přednedávnem omezil počet pokladen a místo nich zavedl samoobslužné. Kdo může, vybírá si raději ty normální, a tak se pomalu začínají tvořit fronty. Teprve pak se někteří s otráveným výrazem konečně sunou do samoobslužného prostoru. V něm se pohybuje žena s cedulkou „brigádnice“, která uštvaně skáče od jednoho stroje ke druhému, aby pomohla zákazníkům, jimž dochází trpělivost, a závistivě pošilhává po kolegyních u pokladního pásu. (z pražského supermarketu)

Vzhledem k tomu, že zaměstnání řidiče je skoro výhradně mužskou doménou, musely by se v případě nástupu autonomních aut evropské země vyrovnávat s nárazovou masivní mužskou nezaměstnaností, která má společensky daleko výbušnější potenciál než nezaměstnanost žen. Navíc se jedná většinou o osoby nízce kvalifikované, které nebude lehké v průběhu jejich života smysluplně rekvalifikovat. (politoložka zabývající se proměnou práce)

Největším překvapením bylo, že automatizace k nám ještě nedorazila: většinu pracovníků ve skladu tvoří lidé z Ukrajiny a Filipín. Firma je nepotřebuje dohánět k výkonu absurdními opatřeními, protože už tak se jí tato pracovní síla vyplatí. Na rozdíl od Západu je totiž stále levná a automatizace je reakcí na zvyšující se cenu práce. Proto jsou lépe placení pracovníci ve skladech v Německu pod nesrovnatelně větším dohledem. To ovšem neznamená, že by zde byly lepší pracovní podmínky: agenturní pracovníci pracují za minimální mzdy, odvádějí náročnou fyzickou práci a nesmějí mít u sebe ani pití. Žijí bez přístupu k základním věcem, v zemi ničeho. (výzkumník o návštěvě skladu u Prahy)